Média

Pozůstatky po československé a sovětské armádě v Ralsku se pomalu vytrácejí. Další tečku za činností vojáků chystá Liberecký kraj. Dostal dotaci na demolici téměř čtyř desítek budov, které dosud připomínají historii této unikátní lokality.

Bývaly tu sklady munice i potravin, trafostanice, kuchyně, prádelny, kluby nebo kasárna. Sedmatřicet dalších chátrajících objektů, které ještě matně připomínají existenci vojenského prostoru Ralsko, se pod taktovkou Libereckého kraje sesune k zemi.

35 fotografií

„Práce začínají letos a hotovo by mělo být nejpozději na konci roku 2025,“ sdělil mluvčí kraje Filip Trdla s tím, že jde o menší stavby. Státní fond podpory investic vynaloží na demolici 31,2 milionu korun z celkových nákladů 38,9 milionu.

Po odsunu sovětských vojsk, která území od roku 1968 využívala, neměla československá armáda pro vojenský prostor o rozloze 250 kilometrů čtverečních další využití a vláda ČSFR jej posledním dnem roku 1991 zrušila. Od té doby budovy chátraly.

„Pokud to bylo možné, tak se pak objekty pronajímaly, rozprodávaly či rekonstruovaly. A pokud se nepodařilo najít využití, tak se postupně bouraly,“ popsal Prokop Tomek, vedoucí oddělení vojenské historie z Vojenského historického ústavu v Praze.

15. února 2019

Celou oblast se podle něj nepodařilo zrevitalizovat třeba jako bývalé vojenské území Milovice – Mladá u Nymburka. Důvodů bylo více. Jednak ten, že se vojenský prostor v Ralsku nacházel docela daleko od větších center se službami a pracovními příležitostmi, ale i od železničních tratí nebo dálnic.

„Problém způsobilo zjevně i dlouhé prodlení mezi vyklizením prostoru sovětskou armádou a civilním využitím. Areály zchátraly časem i působením nájezdů vandalů a zlodějů,“ upozornil historik.

Za éry československé armády podle něj v Ralsku pobývaly stovky vojáků, zatímco po roce 1968 zde cvičilo a žilo asi 12 tisíc sovětských vojáků. Díky velkému množství rozmanitých budov tu mohly žít i jejich rodiny a pracovat další civilní zaměstnanci. K dispozici měli kasárenské ubytovací objekty, zdravotnická zařízení, kulturní dům, školu, jídelny, prádelny či kotelny. Rozšíření se po roce 1968 dočkalo i letiště v Hradčanech, kde vyrostly betonové úkryty pro letadla.

Znečištění ropnými uhlovodíky

Právě zde byl největší problém se znečištěním podzemních vod. Podle Tomka bylo na vině nedostatečné zajištění nádrží na pohonné hmoty v areálu letiště. Ve vojenském prostoru proběhla v letech 1991 až 2002 komplexní pyrotechnická asanace, při které odborníci nalezli více než 123 tisíc kusů munice.

„Vojenský výcvikový prostor Ralsko patřil mezi čtyři nejznečištěnější lokality činností sovětské armády v Československu. Na asanaci znečištěných podzemních vod vynaložil náš stát jen v prostoru Ralsko celkem 326,5 milionu korun v letech 1991–1998. Předpoklad dokončení sanace byl v roce 2008, ale ještě v roce 2022 stát zaplatil 700 tisíc korun na monitoring stavu v lokalitách Hradčany a Kuřívody,“ poznamenal Tomek.

Za znečištění zeminy i podzemní vody mohly hlavně ropné uhlovodíky. Ohrožovaly jak řeku Ploučnici, tak území pitné vody Červený vrch. Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí potvrdila, že sanační limity byly skutečně splněné v roce 2008, kdy sanační zásah skončil.

Rozvoj Ralska je složitý a dlouhodobý proces

„Od roku 1997 do konce roku 2008 bylo na lokalitě odstraněno celkem 4 046 tun ropných uhlovodíků,“ prozradila Krejčí s dodatkem, že už několik let probíhá pasportizace a údržba vrtů, monitoring podzemních vod či likvidace vybraných podzemních vrtů.

Vojenský prostor je dnes přístupný veřejnosti. A právě v turistickém, volnočasovém využití a ochraně přírody vidí Tomek budoucnost území, na jehož jedinečnost poukazuje i obecně prospěšná společnosti Geopark Ralsko. „Ale využívání Ralska a jeho rozvoj bude jistě dlouhodobý a složitý proces,“ uzavřel historik.

Od roku 2011 se na zmiňovaném území kraj postaral o zbourání více než šedesáti objektů za desítky milionů korun. K zemi se odporoučely třeba protichemický sklad, požární nádrže, letní kino, komíny kotelen nebo ubikace. Letos získal dotaci na další demoliční práce v Hradčanech a ve Svébořicích.

Místo pro rekreaci

„Jsem rád, že se bývalý vojenský prostor díky demolicím nevyhovujících objektů postupně stává příjemným místem pro život. Staré budovy nejen hyzdí tamní krajinu, ale jsou i nešetrné k životnímu prostředí. Cílem bouracích prací je vytvořit z Ralska čisté a bezpečné místo, které by v dalších letech mohlo sloužit například k rekreačním účelům,“ okomentoval Jan Sviták, náměstek hejtmana pro rezort dopravy.

Ne všechny budovy v prostoru však patří kraji. Opuštěnou školu s rozbitými okny, kterou nelze přehlédnout při průjezdu Ploužnicí, vlastní město Ralsko. Z ruiny by mělo zanedlouho vzejít decentní místo k bydlení se 150 parkovacími místy, sídlem lékaře i dalšími službami.

„Připravujeme přestavbu bývalé školy v Ploužnici na bytové jednotky. Podle návrhu by v objektu mělo vzniknout celkem 63 bytových jednotek, které budou mít dispozice 2+1 a 3+1,“ informoval starosta Ralska Miloslav Tůma. Město tím chce uspokojit všechny zájemce z pořadníku na byty. „Plánovaná rekonstrukce by mohla začít koncem roku 2024,“ nastínil.