Média

Liberec se nově dostal na mapu evropských železnic, Evropský parlament schválil revizi hlavních železničních sítí a rozšířil ji i o spojení Praha Liberec Frýdlant Görlitz. Znamená to nemalý dílčí úspěch ve snaze o zlepšení vlakového spojení mezi Libercem a Prahou.

„Trať do Liberce se prakticky dostává na podobnou úroveň důležitosti jako ostatní koridory v republice, které postupně procházejí modernizací,“ uvedl k zásadnímu rozhodnutí hejtman Libereckého kraje Martin Půta. “Ze zařazení tratě do mapy evropských koridorů prakticky plynou požadavky na elektrizaci, vyšší kapacitu a zabezpečení. Je též závazně nastaven nejpozdější termín zprovoznění a možnost čerpání finančních prostředků na stavbu z evropských fondů. To vše nám doposud v Liberci chybělo a reálné kroky ke zlepšení zdejší železnice oddalovalo,“ dodal hejtman.

Už dříve schválilo ministerstvo dopravy studii, podle které lze dosáhnout výrazného zlepšení a zkrácení jízdních dob na polovinu. Aktuálně cesta vlakem z krajského města do hlavní metropole trvá kolem tří hodin a rychlejší vlakové spojení se už řeší řadu let. Podle schválené studie bude modernizovaná železnice z větší části dvoukolejná a rychlost vlaků se zvýší až na 200 km/h. „Díky tomu se zkrátí doba jízdy mezi centry Liberce a Prahy na 69 minut. Železnice tak bude moct na této trase konkurovat silniční dopravě,“ uvedla už dříve mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Chybějící rychlou železnici z Liberce do Prahy pociťují jako zásadní problém obyvatelé i regionální politici napříč všemi stranami. Na podporu záměru, o kterém rozhoduje stát, činí Liberecký kraj aktivně i další praktické kroky. „Trať z Liberce do Prahy chceme modernizovat co nejdříve, proto jsme spustili přípravu aktualizace Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, v níž bude nový koridor modernizované železnice územně ukotven,“ dodal k dalším aktivitám Libereckého kraje statutární náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták.

V současnosti jsou obyvatelé Libereckého kraje při cestách do Prahy odkázáni na autobusy, neboť železniční spojení Liberce s 87 kilometrů vzdálenou Prahou v minulém století doslova zamrzlo na cestovní rychlosti okolo 35 km/h s tím, že cestující ještě musí po cestě mezi vlaky přestoupit.

Mávátka na prvního máje dělali v Zákupech. Dnes je firma unikátní obřími maskami

ladislava sdrzallek

Zákupy Společnost PVO ze Zákup je dnes údajně jediným výrobcem kompletního papírového masopustního a karnevalového sortimentu v celé Evropě. Mezi jejich produkty najdete i například obří nasazovací hlavy a další netradiční papírové zboží.

PVO (Papírenská výroba a obchod) je nyní rodinnou firmou, v níž se ručně vyrábí karnevalové zboží. Jedná se o evropský unikát. Všechny podobné zahraniční společnosti totiž skončily činnost po roce 2000 kvůli levnému čínskému dovozu do Evropy.

„Lidé objednají mávátko za 20 korun a pošta si na něj dá sto třicet korun poštovného. Takže nakonec vyjde místo 20 na 150 korun. Zatímco čínské zboží je často bez cel. Nezřídka se tak děje podvodem a do 150 EUR mají přepravu dotovanou čínskou vládou. Když si v Číně objednáte mávátka za dvacet korun, tak také přijdou za dvacet korun. Bohužel u nás zaplatíte 150 až 160 Kč,“ dodal jednatel firmy Zdeněk Rydygr.

Přitom zrovna o mávátka, praporky a holubičky míru je ještě zájem, protože lidi baví pořádat retro oslavy.

Další velká rána pro jeho podnikání přišla v období covidu. „Měli jsme obrat menší než 50 procent. Zavřeli nám všechny odběratele, veškerá papírnictví, zatímco ve velkých řetězcích se papírenské zboží prodávalo vesele dál. Jenže ti od nás neberou masky,“ zavzpomínal Rydygr a vzal do ruky rezatou kočku s gumičkou za hlavu.

„Za tuhle masku musíme od obchodníků chtít aspoň 120 korun. Oni ji prodávají za cenu do dvou set. Jenže plastové masky od Číňanů nakoupí i za 15 korun a prodávají je rovněž za dvě stě,“ pokrčil rameny.

Na e-shopu nabízí PVO masky za podobné ceny jako pro obchodníky. Ale opět se musí ke zboží přičíst poštovné. „Takže je nakonec za 240 korun. Přitom je to všecko ruční práce,“ řekl ironicky Rydygr.

Zdeněk Rydygr si vzal do ruky mohutnou nasazovací masku koně. „Nasazovací veliké hlavy se dělají téměř týden. Ale jen ty jednoduché, ty složité trvají i čtrnáct dní,“ vysvětlil.

Stojí podle velkosti od dvou do čtyř tisíc a většinou se zhotovují na objednávku. „Dříve šla polovina této produkce do Francie, teď se to pomalu obnovuje. Covid nás velice tragicky zasáhl.“

Na tyto masky existují 100 let staré formy. „Chráníme je jako oko v hlavě, protože nové nejsou,“ vztyčil ukazováček. Nyní jich je 40, ale bývalo jich mnohem více. „Než jsem sem v roce 1981 přišel, tak jeden z předešlých vedoucích nechal polovinu forem vyvézt na skládku. Toto je pouze půlka výroby, toho, co se tu dřív dělalo.“

Objem výroby je u masek a dalšího klasického zboží momentálně na 1/5, zbytek tvoří reklamní zboží. Jen tak může firma přežít. I přesto je to náročné.

„Topíme jenom ve třetině areálu a zbytek se vytápí pouze když je teplota nižší než minus šest stupňů. Teď jsou naštěstí mírné zimy, za což se vždycky na začátku tohoto ročního období modlím,“ vysvětlil majitel s tím, že i přesto topení vyjde až na 150 tisíc korun.

Firmu rovněž trápí zvýšená daň z nemovitostí. „Zaplatíme téměř sto tisíc, aniž vyrobíme jedinou čepičku,“ přičetl další náklad.

A jak vypadá pracovní den místního zaměstnance? Ten, který vyrábí masky, přijde ráno do práce, uvaří si škrob, rozetře jej po papíru a jeho útržky vmačkává do negativní formy. Hotovou mokrou masku vyndá a dá sušit. Usušenou ostřihne, vyrazí otvory pro oči a maluje. Po dokonalém vyschnutí se namalované masky přestříkají vodou ředitelným lakem, přišije se gumička a nalepí EAN kód.

Firmě PVO se za socialismu dařilo (fungovala pod OPMP Mimoň). Zásobovala obchody s prvomájovým zbožím. „Mávátek se dělalo 2 miliony, holubiček asi čtvrt miliónu a přibližně 600 tisíc lampionů,“ upřesnil Rydygr.

Společnost je držitelem značky Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj a je zapsána na seznamu Nemateriálního kulturního dědictví České republiky.

PVO sídlí v majestátní budově na náměstí v Zákupech a letos oslaví hned tři výročí. Zdeněk Rydygr upřesnil, že první výročí je 160 let od narození zakladatele firmy, sudetského Němce Eduarda Helda. Ten se jako syn zedníka a paní, která byla doma a chovala kozy, z jejichž mléka dělala sýry a tvaroh pro lidi v Zákupech, vypracoval až na mnohonásobného starostu a vlastně nejbohatšího člověka v Zákupech.

„Druhé výročí značí uplynutí 140 let od počátku papírenské výroby, kterou začal, když mu bylo 20 let. A třetí slaví přímo firma PVO. Letos uběhlo 30 let od doby jejího vzniku,“ uvedl majitel firmy a průvodce muzeem v jedné osobě. V sídle firmy se totiž rovněž nachází muzeum zaměřené na historii výroby tohoto typu zboží v Zákupech od roku 1884 až do současnosti.

Expozice současně zobrazuje život sudetských Němců do roku 1946 a návštěvníci se mohou seznámit i s minulostí vojenského letiště Hradčany u Mimoně a vzniku pěšího praporu československých parašutistů v tomto městečku.

V sobotu 1. června bude v PVO na Náměstí Svobody v Zákupech den otevřených dveří. „Budou tady komentované prohlídky od devíti do čtrnácti hodin, vždycky po hodině,“ pozval zájemce Rydygr. Proběhnou rovněž workshopy, kde si děti mohou namalovat své vlastní masky, vyrobit korunky nebo zhotovit jiné věci.