Média

Počet srážek se zvěří na českých silnicích v posledním půlroce dramaticky narostl. Ukazuje to 13. vydání SRNA indexu, který pravidelně zveřejňuje Generali Česká pojišťovna ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu (CDV). Ačkoliv se kvůli změně postupu Policie ČR od dubna 2025 výrazně snížil počet případů evidovaných ve statistice dopravních nehod, skutečná čísla jsou mnohonásobně vyšší.

Ačkoliv změna přístupu Policie ČR k řešení těchto nehod od dubna 2025 přinesla do oficiálních statistik za celou republiku jen velmi nízký počet evidovaných střetů (652 případů), realita je mnohem závažnější. „V rámci SRNA indexu jsme kvůli nové situaci přišli o jeden ze zdrojů, dokázali jsme ho však nahradit daty, která ještě věrněji odrážejí situaci na českých silnicích . Informace o střetech se zvěří se nyní získávají, vedle dopravních nehod, také z podkladů tísňové linky 158, kam mají motoristé povinnost srážky se zvěří hlásit,“ vysvětlil Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu .

Přestože je Liberecký kraj co do počtu střetů se zvěří jedním z nejbezpečnějších v Česku, oznámili zde řidiči za šest měsíců bezmála 518 srážek se zvířaty. To v přepočtu na délku silniční sítě znamená, že zde hrozí střet se zvěří každého 4,7 kilometru. Odhadovaná výše škod na zdraví, životě a majetku za střety se zvěří v kraji se vyšplhala na více než 29,4 milionů korun.

„V dlouhodobém sledování patří mezi nejrizikovější místa v Libereckém kraji úsek silnice I/38 v katastru obce Bezděz . Na pouhých 216 metrech zde došlo během sledovaného období k 11 střetům, což řadí místo mezi tři nejhorší úseky v celém Česku,“ podotkl Bíl.

Generali Česká pojišťovna, u níž má pojištění přes dva miliony motoristů, řešila za poslední půlrok 4 255 pojistných událostí způsobených střetem se zvířetem . Vyplaceno bylo 223 milionů korun. „Meziročně vidíme nárůst jak v počtu hlášených škod, tak v celkové hodnotě oprav. Průměrná škoda už přesahuje 52 tisíc korun,“ uvedl Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel.

A přestože počet nehod v Libereckém kraji klesá, řada lidí po vážných nehodách možná umírá zbytečně. Svědci totiž často nevědí, jak správně pomoci. Statistiky i zkušenosti záchranářů ukazují, že mnoho řidičů si v krizové situaci neví rady, ačkoliv právě první minuty po nehodě často rozhodují o životě či smrti.

V Libereckém kraji bylo od ledna do října evidováno 3 828 dopravních nehod, tedy o 677 méně než loni. Usmrceno bylo 18 osob, o dvě více než v roce 2024, a těžce zraněno 21 osob – polovina loňského počtu. Lehce se zranilo 1 040 lidí, což představuje mírný pokles. Nejvíce kolizí se odehrálo na Liberecku , kde policie zaznamenala 1 655 událostí. „Statistiky potvrzují, že v kraji se nám daří dlouhodobě snižovat počet dopravních nehod, i když tragické následky se bohužel stále objevují,“ informoval náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu Jan Sviták.

A právě první pomoc je oblast, ve které většina lidí předpokládá, že by si v kritické situaci věděla rady. Praxe ale často ukazuje opak. Dostupné studie i zkušenosti z provozu potvrzují, že znalosti řidičů v oblasti první pomoci jsou v České republice dlouhodobě nedostatečné a mnoho lidí si není jistých ani základními postupy, jako je správné provedení resuscitace.

„Z našich zkušeností víme, že až polovina obětí dopravních nehod umírá ještě před příjezdem záchranné služby. Právě laik na místě nehody tedy často rozhoduje o tom, zda má pacient šanci přežít,“ podotkl Michael Georgiev ze Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. „Základní znalost první pomoci, například jak zastavit krvácení nebo uvolnit dýchací cesty, může být rozhodující. Každý řidič by měl být připraven pomoci, protože v kritické situaci rozhodují doslova minuty,“ dodal.

Podle Jana Poláka, ředitele Týmu silniční bezpečnosti bychom k první pomoci měli přistupovat stejně jako k řízení – pravidelně trénovat a osvěžovat si dovednosti. Na tuto myšlenku navazuje CEO české technologické firmy VR training Marek Bárdy, který vytvořil výukový systém VR Rescue .

„VR Rescue umožňuje trénovat zásah při dopravní nehodě, masivním krvácení či bezvědomí bez stresu a v naprosto věrohodném prostředí. Díky takovým inovacím mohou i ti, kteří by na klasický kurz nikdy nedorazili, získat dovednosti, jež mohou v praxi rozhodnout o životě,“ upozornil.

„Souhrn dostupných dat potvrzuje, že i přes klesající počet dopravních nehod zůstávají rizika na silnicích významná. Větší informovanost, důsledná prevence a odpovědné chování na silnicích tak zůstávají klíčovými faktory při snižování následků dopravních nehod,“ uzavřel ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkových škod jednotlivých nehod. Celkové škody kromě poničeného vozu zahrnují i škodu na zdraví, životě a dalším majetku, spočítanou podle metodiky CDV.

U počtu nehod a očekávané škody na jednu nehodu bylo potřeba se vypořádat se skutečností, že policie vesměs přestala srážky se zvěří zaznamenávat do databáze dopravních nehod . Zaznamenávají se jen srážky s nejvyššími dopady představující pouze velmi malé procento všech srážek. Index pracuje s daty Policie ČR a údaji CDV. SRNA index je počítán jakožto očekávaná škoda na jednu nehodu vynásobená počtem srážek a vydělená celkovou délkou silniční sítě v daném kraji či okrese.