Média

Po změně legislativy zaměřené na ochranu životního prostředí vznikla v Liberci myšlenka, která by mohla zásadně proměnit přístup k zimní údržbě silnic nejen v tomto kraji. Díky tomuto inovativnímu myšlení se přibližně 95 % použitého posypového materiálu promění ve znovu použitelný materiál, přičemž polovina se znovu využije k zimní údržbě silnic. Podrobnosti redakci sdělil statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort dopravy Jan Sviták.

Co vás vedlo k rozhodnutí zahájit tento projekt, jaký byl impulz a jak dlouho vývoj tohoto recyklačního projektu pro zimní údržbu silnic trval?

Myšlenka třídění smetků a jejich následného využití byla důsledkem legislativní změny zákona o životním prostředí. Jelikož v každém jarním období je povinnost po zimní údržbě uklidit silnice od posypového materiálu, začala se společnost Silnice LK před třemi lety zabývat myšlenkou, jak každoročních zhruba patnáct tisíc tun smetků nelikvidovat bez užitku jako odpad, ale smysluplně nalézt technologické a legislativní řešení třídění tohoto sebraného materiálu. Naší snahou bylo jednak ušetřit finance, a zároveň odpad ze silnic znovu využít jako posypový materiál. Jedině důslednou recyklací zamezíme plýtvání a naplníme náš cíl, jímž je dobré a vyrovnané finanční hospodaření. Uspořené finanční prostředky mohou být využity na modernizaci techniky pro zkvalitnění údržby a jiné následné investice do majetku a ohodnocování výkonů zaměstnanců krajské společnosti.

Jaké předpokládáte ekologické dopady tohoto projektu na krajinu a jakým způsobem se tato iniciativa propojuje s environmentálními cíli kraje?

V době, kdy je stále obtížnější zajistit posypový materiál, přinejmenším zamezíme tomu, aby se zbytečně a draze likvidoval štěrk, který lze opět využít. Udržitelné hospodaření je krédem naší doby a čím méně bude odpadu, pro který by se nenašlo využití, tím lépe pro přírodu, a tím pádem i pro nás všechny. Jde o významný počin a krok správným směrem, protože už léta se všichni zabýváme tím, že smeteme ze silnic obrovské množství materiálu, který by mohl být následně využit. Vzhledem k tomu, že kameniva rychle ubývá a už se vozí i ze zahraničí, primárně tedy na stavbu silnic, tak si myslím, že to je krok správným směrem.

Jakým způsobem testujete vhodnost materiálu pro opětovné použití na komunikacích a jaká jsou dosavadní zjištění z tohoto testování?

V rámci pilotního provozu jsme nechali provést důkladné laboratorní zkoušky. Ty potvrdily, že je možno smetky z pětadevadesáti procent opět využít buď jako posypový materiál, nebo jako zeminu. Tyto výsledky nás velice potěšily a ukázaly se jako velmi povzbudivé, neboť prokázaly téměř stoprocentní uzavření celého recyklačního oběhu.

Kolik posypového materiálu je odhadem během jedné zimní sezóny spotřebováno a jaké procento nebo množství je potencionálně možno recyklovat?

Jak jsem zmínil v předchozí odpovědi, máme již potvrzeno, že recyklovat je možno 95 % smetků. Zde bych jen pro doplnění uvedl několik čísel, aby bylo možno učinit si lepší představu o hospodaření naší krajské silničářské společnosti. Liberecký kraj je z velké části horskou a podhorskou oblastí, která má na rozdíl od krajů rozprostírajících se na území v nižších nadmořských výškách svoje specifika a je na zimní údržbu náročná, a proto drahá. V posledních patnácti letech stála zimní údržba v kraji v průměru 124 milionů korun ročně. Nejdražší byla zatím zima na přelomu let 2012 a 2013, kdy údržba přišla krajskou kasu na 153,6 milionu korun. Nejlevnější byla zima 2013/2014, kdy zimní údržba v kraji stála necelých 75 milionů. Za minulou zimu zaplatil kraj 142,6 milionu korun, což činí zhruba o 10 milionů korun méně než v zimě 2022/2023. V našem regionu společnost Silnice LK používá kamennou drť nebo písek pro zimní údržbu na více než tisíci kilometrech krajských komunikací. Jen minulou sezonu se jednalo o zhruba 8 tisíc tun drti a téměř 6 tisíc tun písku. To zabraňuje klouzání vozidel a zlepšuje trakci na sněhem nebo ledem pokrytých površích.

Jaké technologie budou použity k dotřiďování a jakým způsobem bude sledována kvalita a čistota recyklovaného materiálu? A v neposlední řadě: kde budou umístěna recyklační střediska?

Podle našich předpokladů budou na území Libereckého kraje v provozu dvě recyklační střediska, kde se bude na kvalitu materiálu dohlížet laboratorními zkouškami. Nyní to zkoušíme na Českolipsku. Další by mělo vzniknout někde na druhé straně kraje, přičemž přesné místo je nyní ve fázi prověřování a posuzování možných variant. K třídění smetků v těchto střediscích bude docházet mechanicky. V praxi to vypadá tak, že pásové třídiče využívají kombinaci mechanického třídění za použití vibračních sít a dopravníkových pásů k přesunu a oddělení různých frakcí materiálu.

Co patří mezi největší výzvy při recyklaci materiálu, který určitě obsahuje kromě drti a písku i další složky, jako je zemina? I pro ty lze najít nějaké další znovuvyužití, nebo putují rovnou na skládku?

Laboratorní a chemické testy potvrdily, že 95 % smetků lze zpětně uplatnit z 50 % znovu jako posypový materiál pro zimní údržbu na inertních okruzích a 45 % jako stavební zeminu pro zatravňování a hutnění. Zbylých pět procent je takzvaný odpad, ke kterému je nutno jako k odpadu přistupovat, to znamená jej likvidovat. Náklady na takovou likvidaci představují částku dva tisíce korun za jednu tunu odpadu.

Dají se pro výrobu recyklované posypové drtě spoluvyužít i smetky při úklidu ulic v krajských městech během běžného roku?

Určitě ano, ale to je zatím otázkou dalšího vývoje tohoto tématu. Věřím, že do budoucna budeme zkoumat situaci i v tomto směru, ale je zde potřeba brát v potaz, jaké kapacity bude společnost Silnice LK mít. Stejně tak bude v této otázce zásadní, jaké stanovisko k podobné iniciativě zaujmou jednotlivá města. Vnímáme však velký potenciál, protože projekt nepřináší žádné zápory, naopak, vyniká jen samými klady.

Teoreticky může u někoho recyklovaná drť vyvolat představu něčeho méně kvalitního s menší drsností (adhezí), a tedy s vyšším potenciálem nehody či úrazu. Bude tedy nějak monitorováno, že recyklovaný materiál splňuje bezpečnostní normy a standardy, nebo případně bude určeno, že posypová směs bude obsahovat tolik a tolik primární suroviny a tolik a tolik recyklátu?

Recyklovaná drť podle prvních zkoušek mechanické vlastnosti nemění a teoretizování, zda může něco u kohokoliv cokoli vyvolat, proto není na místě. Klíčovým faktem je jedno jediné konstatování – že kvalita drti zůstává neměnná.

V souvislosti s předcházející otázkou: řešili jste nasazení recyklátu i se zástupci pojišťoven? Pojišťovna může třeba odmítnout plnění anebo se někdo může naopak cítit kvůli použití recyklované směsi poškozen a zkusí se hojit na kraji?

Těmito otázkami jsme se, jak už to ostatně vyplývá i z předchozí odpovědi, nezabývali.

Jaký finanční dopad této iniciativy očekáváte oproti tradičnímu přístupu k zimní údržbě? A analyzovali jste dopad na uhlíkovou stopu?

Stále se jedná o pilotní provoz a finanční dopady se budou teprve kalkulovat. Znovu opakuji: hlavní je samotný fakt, že uspoříme, a to je zřejmé již nyní, kdy nejsou ušetřené částky přesně vyčísleny. A navlas stejné to je i s onou uhlíkovou stopou.

Budou na tomto projektu nějak spolupracovat krajské společnosti a externí firmy?

Krajská společnost Silnice LK nyní na technické realizaci projektu spolupracuje s odpadovou firmou Compag CZ. Je potřeba vše vyladit a nastavit tak, aby proces recyklace běžel hladce a abychom dosahovali optimálních výsledků.

Ovlivní nějak projekt zaměstnanost v oblasti zimní údržby silnic?

Zatím nepředpokládáme, že by projekt do zaměstnanosti v oblasti zimní údržby silnic nějakým významným způsobem zasáhl.

Plánujete rozšířit tento projekt na všechny části kraje, nebo jen na vybrané oblasti?

Do budoucna plánujeme rozšířit dosah projektu do celého Libereckého kraje. Věříme, že to významnou měrou přispěje ke snížení výdajů na zimní údržbu. Náš region by se mohl pro ostatní kraje stát vzorem a poskytnout inspiraci k tomu, aby následovaly našeho příkladu a společně tak ulevily nejen svým vlastním rozpočtům, ale i naší společné uhlíkové stopě.

Máte v plánu rozšířit projekt o recyklaci dalších materiálů používaných při údržbě silnic? Například zavést podobně jako v Pardubickém kraji pravidlo, že silnice po opravě musí povinně obsahovat minimálně 15 % recyklované směsi?

V současné době se na rozšiřování projektu o recyklaci dalších materiálů nezaměřujeme.

Existují v jiných krajích České republiky nebo v zahraničí podobné projekty, které mohou být nejen pro váš kraj zajímavým příkladem dobré praxe?

Náš projekt je jistě první v České republice, ani v zahraničí jsme podobné projekty nezaznamenali. Žhavými trendy současné doby jsou chytrá řešení a inovace, ostatně sám Liberecký kraj se snaží přicházet s pokrokovými nápady v rámci koncepce Chytřejší kraj. Upřímně řečeno, nezakrývám radost z toho, že jsme s jedním z takových chytrých řešení přišli právě my, zde v Libereckém kraji.

Čím méně bude odpadu, pro který by se nenašlo využití, tím lépe pro přírodu.

zdroj: Liberecký kraj Jan Sviták, statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort dopravy