Média

Jana Pavlíčková
LIBEREC To nejdůležitější má na střeše. Vlak poháněný místo nafty vodíkem se představil na trase Turnov, Liberec , Mimoň, Česká Lípa. Právě vodík je některými odborníky považován za palivo budoucnosti.
V případě vlaku jsou zásobníky vodíku na střeše. Na první pohled tak cestující nepozná, že nastupuje do soupravy, kterou nepohání dieselový motor, ale elektromotor, který bere elektřinu vzniklou chemickou reakcí vodíku a kyslíku. Při jízdě už je ale znát, že provoz je tišší než u motoráků, do ovzduší navíc nejdou žádné emise uhlíku. Na jedno natankování ujede vodíkový vlak jeden tisíc kilometrů. Modrou soupravu teď budou moci zájemci spatřit na libereckém nádraží častěji. Trať z Liberce přes Českou Lípu a Děčín do Ústí nad Labem totiž vybral Výzkumný ústav železniční pro testovací provoz vodíkových vlaků. Pokud zkoušky dopadnou dobře, mohly by v budoucnu jezdit mezi Libercem a Ústím tyto vlaky pravidelně. „Vodík je určitě vhodnou alternativou, protože elektrifikace na regionálních tratích je v nedohlednu. Takže vlaky na vodík by mohly jezdit i jinde po Libereckém kraji . Obávám se ale, že s ohledem na pořizovací investice a nedostatečnou legislativu to nebude reálné dříve než za deset let,“ zmínil náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták .
Předváděcí jízdy vodíkového vlaku zajišťuje po Česku firma Alstom, která je výrobcem těchto souprav budoucnosti. Jeden její závod je přitom i v České Lípě . Podle generálního ředitele firmy Dana Kurucze je pořizovací cena vodíkové soupravy zhruba o dvacet až třicet procent vyšší než u dieselových. „Na druhou stranu se to vrací zpátky v nákladech na údržbu, které jsou naprosto minimální. Pořídit plnicí stanici na vodík je pak desetkrát levnější než elektrifikovat trať. Na vodík se navíc dají přestavět už používané soupravy na diesel, což také tu pořizovací cenu zlevní,“ přibližuje Kurucz.
Podle něj jsou liché i obavy, že vlak na vodík by mohl být nebezpečný kvůli riziku výbuchu. „Řada lidí slyší slovo vodík a bojí se, že to bouchne a rozbije celé město. Tak to ale není, je to bezpečné. V Německu už vodíkové soupravy zařadili do běžného provozu, chystá se na to i Francie nebo Velká Británie,“ řekl Kurucz.
V Česku zatím běžný provoz možný není. Vodík jako alternativní pohon není uveden v zákonu o dráhách. To by ale mělo být podle Kurucze vyřešeno do dvou let.
„Vlaky na vodík, to je úžasná cesta pro regionální železniční dopravu, pro tratě, které nejsou elektrifikované. Je to ekologické vozidlo a při růstu cen i zajímavé vůči dieselu,“ řekl železniční dopravní specialista Jindřich Berounský. „Jen by bylo dobré, aby se dělaly i soupravy pro menší počet lidí než 150, protože na lokální trať stačí i jeden vůz pro 75 osob. Ale na to musí být velká poptávka od dopravců a krajů, aby se vyplatilo takové jednotky postavit.“