Média

Konec kličkování mezi auty, cyklistům mezi Kamenicí a Šenovem slouží stezka

25.09.2025 10:40

Dostat se z České Kamenice do Kamenického Šenova na kole, koloběžce nebo pěšky nebylo donedávna nejen nijak příjemné, ale hlavně bezpečné. Cyklisté museli jezdit po frekventované silnici na Liberec. To je ale minulostí, nově se mohou mezi dvěma sousedními městy projet po nové cyklostezce. Ta vznikla díky spolupráci obou měst a obou krajů, tedy jak Ústeckého, tak i Libereckého kraje. V neděli 21. září se cyklisté mohli poprvé také projet po Mandavské cyklostezce propojující Šluknovsko a Žitavu v Sasku.

Od Jateční ulice po západním a jižním svahu Zámeckého vrchu podél železniční trati až k nádraží v Kamenickém Šenově nebo do Prysku, kam vede také jedno z ramen cyklostezky. Ta není oproti jiným podobným stezkám z asfaltu nebo šotoliny, ale z betonu. Od toho si její tvůrci slibují výrazně vyšší trvanlivost v porovnání se šotolinou nebo asfaltem. Vydržet by měla desítky let. „Cyklostezka má čtyři kilometry a spojuje tři naše města a dva kraje. Vytváříme tady vlastně takové trojměstí. Stavěli jsme ji právě společně se Šenovem a Pryskem. Betonový povrch je šetrný k přírodě a je vhodný jak pro cyklisty, tak i pro inlinisty,“ říká starosta České Kamenice Jan Papajanovský. Kromě povrchu je neobvyklým prvkem na cyklostezce texaská brána. Ta umožňuje přehánět dobytek z jedné pastviny na druhou a zároveň díky své konstrukci zamezuje tomu, aby se zvířata rozutekla na cyklostezku.

Nová cyklostezka vznikala několik let, náročné byly především projekční práce a další představební části. „Děkujeme za každou ruku, která k dokončení stezky přispěla. Ať už při jejím projektování, stavění, ale i financování. Těším se z toho, že něco takového vzniklo, protože je to bezpečná propojka pro cestování mezi Kamenicí, Pryskem a Šenovem. Navíc o hodně kratší, než když se muselo jít po hlavní silnici,“ řekl při slavnostním otevření cyklostezky starosta Kamenického Šenova Martin Bártl. Přibližně čtyři kilometry cyklostezky vyšly na téměř 80 milionů, její budování prodražila i sanace nalezené černé skládky. Obě města ale musela investovat ze svých rozpočtů jen několik milionů korun. Zhruba 62 milionů se podařilo zaplatit díky dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, významně přispěly také oba kraje. „Chodil jsem tudy do Huníkova k babičce,“ přidal osobní vzpomínku náměstek libereckého hejtmana Jan Sviták, který byl v minulosti 18 let starostou Prysku.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Login