Média

Redakce časopisu SILNICE ŽELEZNICE po roce opět oslovila představitele jednotlivých hejtmanství s dotazy týkajícími se regionální dopravní infrastruktury. Zatímco loni jsme se zaměřili na dopravní obslužnost v rámci krajů, tentokrát nás zajímalo propojení se sousedními regiony. Položili jsme proto všem tyto otázky:

1) Jak hodnotíte současné dopravní propojení vašeho kraje se sousedními? 2) Jaké projekty by mohly nynější situaci zlepšit? 3) V jakém časovém horizontu by mohlo dojít k jejich realizaci? 4) Co lze pro jejich uskutečnění udělat na krajské úrovni, co je v kompetenci státu? 5) Jaké dílčí kroky podnikáte nebo se chystáte podniknout ve „vlastní režii“

(například propojení integrovaných systémů veřejné dopravy)?

Za Jihomoravský kraj odpovídal Petr Holeček z odboru tiskových věcí a marketingu:

1) Z hlediska infrastruktury žádné specifické problémy, které by se obecným problémům infrastruktury vymykaly, nejsou. Dlouhodobě nás však v oblasti silničních komunikací trápí špatné propojení s Pardubickým krajem a citelně chybějící napojení D52 na rakouskou dálnici A5 přes Mikulov.

Z hlediska veřejné dopravy považujeme napojení na sousední kraje a země rovněž za relativně dobré. Vždy je však co zlepšovat. Zejména na železnici vidíme úzká hrdla, která brzdí rozvoj železniční dopravy.

Jedná se o propojení s Olomouckým a Moravskoslezským krajem přes Vyškov jednokolejnou tratí, neelektrifikované propojení se Zlínským krajem přes Veselí nad Moravou a podobně jednokolejné a neelektrifikované propojení s Krajem Vysočina ze Zastávky u Brna směr Třebíč. Jsme však rádi, že se tyto prioritní projekty v poslední době daří připravovat a prosazovat. 2) Jde především o tyto projekty: • I/38 Znojmo – hranice kraje, přeložka silnice, • I/50 Bučovice – Střílky, přeložka silnice, • I/73 Brno – Svitavy, • modernizace železničních tratí Zastávka–Třebíč a Brno – Veselí nad Moravou – Staré Město u Uh. Hradiště pro nasazení bateriových jednotek a postupnou elektrizaci, • realizace VRT Jižní Morava a dalších tras. 3) Nelze obecně předjímat, kdy budou jednotlivé projekty realizovány. Některé jsou již v běhu – např. první etapa komunikace I/73 –, některé budou teprve zahájeny. Obecně však lze hovořit o horizontu 10 až 15 let. 4) Co se týče silniční dopravy, JMK zajistí ukotvení silničních tras v zásadách územního rozvoje, až o to stát požádá, zbytek přípravy je záležitostí ŘSD. V oblasti železniční dopravy JMK aktivně jedná se Správou železnic a dalšími zainteresovanými orgány a v rámci svých kompetencí pomáhá s prosazováním potřebných kroků pro rozvoj v oblasti silniční i železniční dopravy.

Investice do těchto tratí celostátního významu jsou však v režii Správy železnic. Na úrovni JMK je intenzivně připravován projekt nasazení hybridních akutrolejových železničních jednotek (BEMU) mj. v relacích Brno–Třebíč (JMK–VYS) a Brno – Veselí nad Moravou – Staré Město (JMK–ZLK), s jejichž využitím by se překlenulo období částečné elektrizace tratí a zároveň by se skokově zvýšila kvalita vozidel na těchto mezikrajských linkách.

5) V současné době disponujeme dobrými příklady bezešvého propojení systémů integrované dopravy s Krajem Vysočina. Cestující jsou ve vlacích odbavováni výhodnějšími kombinovanými jízdenkami IDS JMK + VDV. Se sousedními kraji jsme dohodnuti na překryvech tarifů a spolupracujeme s nimi i na poli plánování tras vlaků a autobusů i při přípravě objednávek.

Za Plzeňský kraj se odpovědí ujal vedoucí odboru dopravy Dušan Pakandl:

1) Integrovaná doprava Plzeňského kraje má přesah do čtyř sousedních krajů a Bavorska. Do všech krajů vyjíždějí spoje linek IDPK, případně spoje linek ze sousedních krajů na území Plzeňského kraje. Pro cestující z Plzeňského kraje je podstatné, že za cenově přívětivý tarif IDPK mohou dojet zpravidla až do prvního velkého města v kraji sousedním v jednotném tarifu – tj. do Mariánských Lázní, Strakonic a Hořovic.

POVED (organizátor dopravy v PK) dlouhodobě se všemi kraji spolupracuje ve věci rozvoje mezikrajského spojení včetně uznávání tarifu IDPK. Velmi intenzivní debata probíhá zejména se Středočeským a Jihočeským krajem, kde se postupně harmonizuje mezikrajské spojení. Plzeňský kraj zároveň rozvíjí i mezistátní spolupráci, před každou turistickou sezonu zlepšuje přeshraniční spojení do Bavorska. Výsledkem je, vyjma již tradičního vedení vlaků přes dva železniční hraniční přechody, zavedení již tří sezonních mezistátních linek veřejné linkové dopravy, další jsou v plánu v oblasti Tachovska–Tirschenreuthu.

Z pohledu tarifního zvažujeme především různá propojení tarifních kanálů tak, aby pro cestující případné odbavení ve více tarifech při delších cestách bylo intuitivní a uživatelsky přívětivé. 2–3) V minulosti již bylo realizováno vícero projektů, lze zmínit například zavedení spěšných vlaků v ose Plzeň–Cheb jako prokladové spojení k vlakům linky Ex6. Zde evidujeme výrazný nárůst cestujících. Úspěchem především MD ČR (z pohledu objednávky) a Správy železnic (z pohledu zvýšení kvality infrastruktury) je významné zlepšení spojení Praha–Plzeň po železnici.

Lokální propojení severní oblasti Plzeňského kraje výrazně změnil před dvěma lety projekt tzv. Čtyřmezí, kde se dopravně lépe propojily Karlovarský, Ústecký, Středočeský a Plzeňský kraj. Přínosem je rovněž zavádění sezonních autobusových linek na pomezí s Bavorskem. Pokud je to účelné, je většina takových změn provázena dojednáním uznávání cenově atraktivního tarifu IDPK.

V příštích letech lze samozřejmě očekávat další změny vedoucí ke zlepšení stavu. V linkové dopravě se propojení zlepší v příštím roce v souvislosti s plánovanou integrací veřejné dopravy Jihočeského kraje, se Středočeským krajem bude zavedena letní linka „Berounka“ propojující turisticky zajímavé oblasti v oblasti Radnicka a Křivoklátska.

S Jihočeským krajem se připravují vzájemné přesahy tarifů IDPK a IDS JK. 4) Klíčový je přiměřený a časově optimální rozvoj dopravních staveb, na nichž se pak uskuteční příslušná objednávka veřejných služeb v přepravě cestujících, které přilákají cestující právě do veřejné dopravy (svým komfortem, cenou a atraktivní cestovní dobou) a donutí se zamyslet řadu uživatelů IAD o možném přechodu právě do veřejné dopravy z důvodu její vysoké kvality.

Klíčová je také systematická podpora státu ve věci objednávky veřejných služeb v přepravě cestujících tak, aby jejich rozvoj v případě zvýšení kvality infrastruktury mohl být učiněn. Primárně je sice za meziregionální spojení dle dikce legislativy odpovědný stát, ale ten jen zajišťuje výhradně objednávkou spojů dálkové dopravy; ve skutečnosti zbylé spoje, tj. vlaky regionální a veřejnou linkovou dopravu, musí zajistit kraje vč. meziregionálního spojení.

Na krajské úrovni vše postupuje každoročně ve společném zájmu občanů a krajů. V kompetenci státu je dosud velmi drahý, a tudíž v našem kraji málo využívaný systém jednotného tarifu, tzv. OneTicket. Pro kraj je proto tarif IDPK klíčový právě včetně přesahů do sousedních krajů a Bavorska. 5) Klíčová je podpora smysluplného rozvoje infrastruktury a objednávky veřejných služeb v přepravě cestujících na všech úrovních (tj. stát, kraje i obce). S ohledem na absenci přívětivého státního tarifu je pak také důležité obecně řešit propojení IDS.

V současné době chceme zvýšit kvalitu propojení IDS Karlovarského a Plzeňského kraje, případně IDS Jihočeského a Plzeňského kraje včetně optimalizace nabídky spojení, aby pro cestující bylo atraktivnější.

V Moravskoslezském kraji padla volba na náměstka hejtmana Radka Podstawku:

1) Dopravní propojení Moravskoslezského kraje je v rámci ČR na velmi dobré úrovni. Existují oblasti, které vyžadují modernizaci a rozvoj – zejména regionální tratě, dokončení obchvatů měst a zkapacitnění silničního napojení na Slovensko. Těmto projektům se ve spolupráci se sousedními partnery Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Ministerstvem dopravy intenzivně věnuje.

V současné době dopravní propojení Moravskoslezského kraje se sousedními regiony (Olomoucký kraj, Zlínský kraj) odpovídá významu mezikrajských vazeb. S oběma regiony jsme propojeni na více místech, a to jak autobusovou, tak železniční dopravou. Jsou tak zajišťovány přímé autobusové a vlakové linky přes krajské hranice až do významnějších přestupních uzlů (S6 do Valašského Meziříčí, S3 do Hranic na Moravě, 920 do Šumperku, 980 do Rožnova pod Radhoštěm). Současně jsou se sousedními kraji uzavřeny dlouhodobé mezikrajské smlouvy o vzájemné spolupráci a spolufinancování veřejné dopravy, a to včetně dohody na tarifní integraci, která výrazně přispívá ke zjednodušení cestování.

2) Dopravní propojení Moravskoslezského kraje se sousedními regiony a státy je dlouhodobě považováno za strategicky důležité. V posledních letech se situace výrazně zlepšila díky modernizaci a výstavbě nových silnic a dálnic, železnic a rozvoji veřejné dopravy. Přesto zůstávají některé slabiny, například přetížené železniční tratě či chybějící obchvaty některých měst.

Lze konstatovat, že páteřní dálniční síť v Moravskoslezském kraji je prakticky zrealizována. Na silnicích I. tříd se plánuje řada obchvatů obcí, za stěžejní můžeme označit např. připravované stavby „I/11 Opava Komárov, jižní obchvat“, „I/11 Nové Sedlice – severní obchvat“, „I/11 Havířov – Třanovice“.

Dílčího zlepšení lze dosáhnout rovněž modernizací železniční infrastruktury v oblasti Jeseníků, v relacích Krnov–Jeseník a Krnov– Olomouc je další rozvoj veřejné dopravy podmíněn zatraktivněním cestovních dob. 3) Moravskoslezský kraj má plán rozvoje dopravní infrastruktury, který je rozdělen do etap, a to podle technické náročnosti, dostupnosti financí a strategického významu.

• Krátkodobý horizont (do 2 let) – Opravy a rekonstrukce stávajících silnic, mostů.

• Střednědobý horizont (2–5 let) – Výstavba obchvatů měst a rozšíření kapacitních tahů.

• Dlouhodobý horizont (5 let a více) – Komplexní propojení s evropskou dopravní sítí TEN-T, včetně zařazení nových koridorů do globální sítě.

Modernizace železniční infrastruktury je dle aktuálního harmonogramu záležitostí nejbližších čtyř až sedmi let, avšak je plně v kompetenci státu.

4) Kraj vlastní a spravuje silnice II. a III. třídy, včetně jejich údržby, oprav a modernizace. Má pravomoc plánovat obchvaty měst, mosty a další regionální stavby a významně spolupracuje s městy, obcemi a státem na koordinaci všech dopravních projektů na svém území. Co se týče vlastní podpory při přípravě a realizaci nadřazené silniční infrastruktury v gesci státu, je Moravskoslezský kraj dlouhodobým partnerem. Velice dobře zde funguje vzájemná spolupráce se státem, potažmo ŘSD s.p., a to mimo i v té rovině, že kraj následně po dostavbě přeložky silnice I. třídy přebírá do svého vlastnictví a správy vyřazené, resp. „opuštěné“ silnice I. třídy, typicky v průtazích měst a obcí.

Kraj připravuje plán dopravní obslužnosti, zajišťuje regionální dopravu a vede dialog s Ministerstvem dopravy ohledně dálkových spojů. 5) V oblasti infrastruktury participujeme na přípravě infrastrukturních projektů. V dopravní obslužnosti počítáme s rozšířením překryvu IDS podél hranic krajů (od 12/2025). Důležité bude i rozšíření dopravní obslužnosti na vybraných mezikrajských relacích, mezikrajská spolupráce a vzájemné propojení vybraných částí IDS, stejně jako rozvoj společných tarifních produktů (jízdenka Jeseníky).

Náměstek hejtmana pro resort dopravy Jan Sviták si vzal na starost odpovědi v Libereckém kraji:

1) Liberecký kraj patří v oblasti mezikrajské dopravy k těm aktivním. Dobře se nám spolupracuje se sousedními kraji, a to například u témat, jako jsou tarify integrovaného dopravního systému či organizace mezikrajských linek. Linky dálkové dopravy objednávané státem společně se sousedními kraji doplňujeme mezikrajskými a myslím si, že je to ku prospěchu cestujících. Vždy je ale co zlepšovat. V našem kraji to je zejména v oblasti infrastruktury. 2–4) Jedná se o infrastrukturní projekty v železniční dopravě. Kromě často zmiňovaného spojení Liberec–Praha jsou to akce na tratích mezi Libercem a Českou Lípou nebo mezi Libercem a Hradcem Králové. Kvitujeme, že letos se podaří zlepšit infrastrukturu mezi Libercem a Žitavou. Pracujeme také na propojení IDOL s dopravou v Ústeckém kraji, a to i přes německé území. Takto postupujeme také u Pražské integrované dopravy, kde se snažíme o lepší propojení mobilních aplikací.

Byli bychom rádi, kdyby se podařilo dosáhnout úprav na tratích mezi Libercem a Českou Lípou, resp. Hradcem Králové, v horizontu pěti let. Liberecký kraj ale není vlastníkem infrastruktury a tyto termíny garantovat nemůže. Co se tarifní oblasti týče, tam změny pokračují postupně a lze říci, že prakticky každý rok připravíme nějaké zlepšení. 5) Aktuálně pracujeme na propojení IDOL a Dopravy Ústeckého kraje v oblastech Litoměřicka, Českolipska a Šluknovského výběžku.

Naším cílem je rovněž propojení tarifu IDOL ze Žitavy do Varnsdorfu. Uvědomujeme si však, že největším oříškem bude řešení daňové problematiky. Z jiné oblasti to je například spolupráce s Ministerstvem dopravy na veřejné zakázce Mini DEAL, kde připravujeme lepší železniční propojení našeho kraje se sousedními regiony, anebo zavedení přímého železničního spojení Českolipska s Prahou od prosince roku 2031.

A konečně i z Olomouckého kraje nám přišly odpovědi od náměstka hejtmana pro oblast dopravy Bohuslava Hudce:

1) V rámci mezikrajské dopravní spolupráce máme zajištěnou dopravu jak po železnici, tak i veřejnou linkovou dopravou, kdy podle směrů a cílů cest spolupracujeme na obsluze dotčených území jak Olomouckého kraje, tak sousedních krajů. Zde si vycházíme maximálně vstříc. Ze strany Olomouckého kraje je zajištěna velmi významná doprava na území Jihomoravského kraje moderními vozy, taktéž doprava do Zlínského kraje. Olomoucký kraj stále drží a financuje propojení Brna s Jeseníkem.

2) V rámci příhraniční spolupráce se rozvíjí tarifní a dopravní propojení regionů v závislosti na modernizaci vozidel, požadavků cestujících a rozvoji zaměstnání a školských zařízení. V našem kraji hraje velmi významnou roli už několikaleté dopravní propojení s Moravskoslezským krajem přes Glucholazy a intenzivní spolupráce s Ministerstvem dopravy na přímém spojení Brna a Jeseníků. 3–5) Už několik let spolupracujeme s Ministerstvem dopravy a sousedními kraji na propojení především tarifů a odbavení. Dopravní integrace je v současné době na velmi vysoké úrovni. Tarifní rozdíly se vzhledem k neustále se vyvíjejícím technologiím v odbavení snažíme ve spolupráci s kolegy z jiných krajů co nejvíce sladit tak, aby cestující nepoznali rozdíl při průjezdy hranicemi krajů.